PRČlánek.netVaše PR články ZDARMA!

Cizí jazyk přináší vždy nějaké peripetie. V němčině

mám problém naučit se příslušné členy podstatných jmen, a také skloňování zájmen atd. Angličtina je pro mě náročná kvůli velkému množství časů (ale to asi pro každého). Je prostě někdy hodně těžké rozlišit, zda v dané větě má být např. past simple nebo past continuous. Každý jazyk má svou „lahůdku“. Přesto musím uznat, že vše se dá naučit. Pravda, je to otázka někdy méně, jindy více času. Ale pokud si budete slovíčka opakovat pořád dokola, naučíte se je. Stejné je to s gramatikou. Když ji nepochopíte z jedné učebnice, kouknete do druhé nebo si ji necháte od někoho vysvětlit a je to. Ale jak se mám naučit mluvit? Na to učebnice asi pozapomněly! V knihkupectvích si můžete koupit spoustu jazykových učebnic pro samouky, můžete sledovat filmy v angličtině, koukat na německé zprávy, avšak nic z toho Vás nedonutí mluvit. V centru potkáte turistu a nejste schopni mu poradit na jednoduchou otázku, kudy se dostane k Národnímu divadlu. Odpověď znáte, slovíčka také, ale ne a ne slovíčka poskládat do jednoduché věty. Turista smutně odejde a za chvíli přesně víte, jak byste mu odpověděli. Diskuze, rozhovory, konverzace nejsou o zdlouhavých promýšleních jednotlivých vět. Musíte odpovědět hned, a to co nejlépe.

Příjemné s užitečným se dá spojit

Bylo mi jasné, že nezačnu mluvit anglicky

ani německy ze dne na den. Ve škole sice oba jazyky mám, ale hodiny jsou strašně suchopárné. Profesorka vykládá gramatiku a pak zase gramatiku. Na konverzaci nezbývá v hodinách téměř čas. Ústní projevy jsou pouze ve formě dopředu naučeného referátu. Málem bych zapomněla na týdenní výměnný pobyt. Na podzim přijela k nám domů jedna milá slečna, Němka. Mým úkolem bylo starat se o její volný čas a komunikovat s ní. No, nedopadlo to. Lámanou němčino-angličtinou jsme se domluvily na nejpodstatnějším, ale víc nic. Na jaře již tomu bylo jinak, neboť jsem k Vánocům dostala od rodičů konverzační kurz němčiny. Nadšená jsem ze začátku nebyla, ale přeci jen se říká: „Darovanému koni se na zuby nekoukej.“  První hodina mě přesvědčila nejen o tomto rčení. Byla jsem ve skupince 10 studentů. Všichni jsme byli plus mínus na stejné jazykové úrovni, tedy se slovíčky ani gramatikou jsme neměli problém. Naopak konverzace vázla. Z počátku bylo velmi těžké, alespoň pro mě, pochopit, co po nás lektor (rodilý Němec) chce. A navíc jsme mezi sebou museli komunikovat jen v němčině. Každý začátek je těžký! Postupem času jsem se zlepšovat a ostatní se mnou. Nejprve jsme debatovali o svých zálibách, škole, cestování a potupně jsme přecházeli k těžším tématům, jako byly služby, zeměpis, kultura. Na konci kurzu jsme vedli plynulé a sofistikované debaty. Nyní už se mě mohl zeptat turista zeptat třeba na cestu do Ameriky.  Ještě bych se vrátila k výměnnému pobytu, který byl tentokrát v režii německé slečny (byla jsem týden v Zwikau). Nestačila se divit, jak perfektně mluvím německy. A našich nucených kostrbatých vět se vyvinul zajímavý dialog a posléze i přátelství, neboť jsme se mohly lépe poznat.

Psát umím a mluvit už také

Konverzační kurzy

mi pomohly rozmluvit se, vlastně mě naučily používat cizí jazyk v praxi a v denním životě. Na hodinách ve škole se zapojuji do debat, jsem schopná vyjádřit své myšlenky, mohu konverzovat s rodilými mluvčími. Prostě dokážu plně využít svých teoretických znalostí a praktických dovedností. Na závěr bych Vám proto ráda doporučila kurz, který mi velmi vyhovoval a který byl přesně podle mých představ a hlavně který mě naučil mluvit. Jedná se o jazykové kurzy konverzace společnosti Tutor. Absolvovala jsem hodiny konverzace anglického i německého jazyka. Jelikož nabízejí výuku v několika úrovních, vybrala jsem si, která byla pro mne nejideálnější. Neboť jsem se začala učit španělsky, jistě jejich služby znovu využiji, protože knížky mě mluvit nenaučí.